| Index → Sakrální architektura → Itálie → Bologna → Santo Stefano |
Bazilika Santo Stefano je komplex církevních budov zvaný také komplex „Sedmi kostelů“.
Do komplexu patří:
Zdroj obrázku: Di M.Violante - Opera propria, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2049579
Kolem roku 100 našeho letopočtu nechala bohatá boloňská matróna postavit na místě přírodního pramene, kde dnes stojí bazilika Božího hrobu, pohanský chrám zasvěcený Isis. V jeho středu byla umístěna kruhová kolonáda podpírající kruhový architráv.
V roce 393 objevil milánský biskup svatý Ambrož nedaleko hrobky křesťanských mučedníků Vitala a Agricoly, kteří byli umučeni v roce 304 během Diokleciánova pronásledování, a nechal ještě ve 4. století postavit na místě první kostel svatých Vitala a Agricoly. V letech 431 - 450 kostel přestavěl biskup Petronius na raně křesťankou baziliku, která se dochovala i s ostatky obou světců dodnes, přestože byla z velké části přestavěna benediktinskými mnichy v 11. století po ničivém vpádu Maďarů.
Vlevo kostel svatých Vitala a Agricoly, uprostřed bazilika Božího hrobu
Interiér kostela svatých Vitala a Agricoly
Ve stejné době, kdy byla postavena bazilika svatého Vitala a Agricoly, nechal Petronius přestavět malý chrám bohyně Isis na křtitelnici. Přírodní pramen znovu posvětil lahví s vodou z Jordánu a určil toto místo jako své pohřebiště. Podle tradice měl kostel připomínat Boží hrob v Jeruzalémě, hrob svatého Petronia se nacházel v cele, nad kterou byl oltář s kazatelnou. V kostele je dodnes otvor v podlaze se schodištěm vedoucím k vodnímu zdroji, kolem něhož stál už chrám bohyně Isis.
V roce 727 dobyl Bolognu langobardský král Liutprand a nechal postavit napravo od baziliky Božího hrobu svou novou katedrálu zasvěcenou svatému Janu Křtiteli (dnes kostel Ukřižování). Kostel je jednolodní a na konci lodě vede stoupající centrální schodiště do zvýšeného presbytáře a dvě klesající boční schodiště do krypty. Až do 17. století byly oba tyto prostory samostatnými kostely s nezávislými vchody přístupnými z Pilátova nádvoří nebo z ambitu. Současná krypta byla kostelem Confessi, presbytář byl kostelem svatého Jana Křtitele. Samotný kostel Ukřižování byl ukončen zdí a měl podlahu na úrovni současné krypty (současná podlaha je přístavbou ze 17. století). Vysoko na levé stěně je vidět starobylá ženská galerie, která pravděpodobně probíhala podél celé pravé stěny až k vnějšímu balkónu na fasádě.
Kostel Ukřižování
Krypta, dříve kostel Confessi
Celý komplex byl značně poškozen během vpádu Maďarů na počátku 10. století, a byl proto na začátku 11. století benediktinskými mnichy z velké části přestavěn. Při této příležitosti byl postaven kostel Confessi (zpovědi), zvonice, Pilátovo nádvoří, ambit a klášter.
Kostel Martyrium, nazývaný také kostel svatého Kříže nebo Kalvárie nebo Nejsvětější Trojice, je stavba s nejistou historií a s nejvíce se měnící funkcí v průběhu staletí, jak dokazují i různá jména. Nějaká stavba zde zřejmě stála již ve 4. - 5. století. V současnosti je interiér kostela rozdělen na pět lodí a pouze dvě křížově klenutá pole, s průčelím obráceným do Pilátova nádvoří a s apsidami obrácenými na východ. Boční kaple jsou čtvercové, střední má tvar minibaziliky s jednou hlubokou lodí, malou vystupující příčnou lodí a apsidou. Mezi centrální kaplí a dvěma bočními kaplemi jsou na každé straně dva výklenky. Od dob křížových výprav až do roku 1950 byla v centrální kapli uchovávána relikvie svatého Kříže.
V levé kapli je trvale umístěna velká dřevěná skupina Klanění tří králů se sochami v lidské velikosti. Jde o nejstarší známý betlém na světě, který byl vyřezán z kmenů lípy a jilmu snad v posledním desetiletí 13. století anonymním boloňským řezbářem a poté namalován v roce 1370 boloňským malířem Simonem dei Crocifissi.
Ambit středověkého kláštera je větší než Pilátovo nádvoří a je charakteristický tím, že má dvě patra: spodní (pravděpodobně před rokem 1000) má velké předrománské klenuté oblouky, horní patro je nádherným příkladem kolonády v románském stylu a je pravděpodobně dílem Pietra d'Alberico z poloviny 12. století.
Kaple Cappella della Benda má svůj název od toho, že uchovává obvaz, který podle legendy nosila samotná Panna Marie. Jednolodní kaple je renesanční a pochází ze 16. století.
